Site icon NeuP.eu

Vejdi do prázdna (Enter the Void) – recenze

(recenze pro filmový seminář UK – dvě normostrany)
Film ohlášený bombastickým textem distributora jakožto tematický kontroverzní a vizuálně agresivní. Příběh dealera drog, jeho sestry striptérky odehrávající se v Tokiu, natočený Francouzem.

„Už úvodní titulky jsou šílené a stejně tak vás ochromí film celý. Někteří diváci po nich začali tleskat. Divím se že v sále nikdo během filmu nedostal epileptický záchvat. Nebo nevstal a nezačal křičet že to už je příliš. Pár lidí to vyřešilo odchodem ale rozhodně ne z nudy. Spíše neměli trpělivost nechat se dál provokovat. Drogami, pornem, potratem, smrtí, narozením. Stejně jsme všichni tušili k čemu to spěje tak proč tam byly ty šílené záběry u kterých se většina sálu smála. To nebylo vtipné (ani nemělo být) – to bylo směšné. Takovéhle speciální porno natáčí jen pár produkčních společností na světě protože to vyžaduje speciální kameru. Ale tyhle záběry si z hlavy vymažte a film ve vás nechá dojem téměř ohromující.“

Přemýšlel jsem, jestli se nebude jednat o provokativní pseudouměleckou onanii postavenou na tématice drog a sexu. Jak bylo uvedeno v textu distributora, můžu během promítání kdykoliv odejít – po zhlédnutí traileru jsem uznal, že distributoři někdy v upoutávacích textech přehání.
Na vlastní promítání jsem přišel se zpožděním a promarnil tak několik minut filmu a bohužel i originální titulky, které ohlašují bolehlavnost filmu.
VEJDI DO PRÁZDNA pro mě začínal halucinacemi, barvitými a poutavými. Zazvoněním telefonu je však hlavní postava donucena se probrat. Viktor potřebuje matroš. Oskar se pokouší Viktora přesvědčit, aby přišel za ním – což se mu nepovede a musí se probrat. Zde se projeví výrazná kvalita filmu – uvěřitelnost. Viditelná především ve scéně u zrcadla, kde vynikne natáčení jakoby z pohledu Oskarových očí. Ozve se zvonek a do děje vstupuje Oskarův kamarád Alex. Alex chce vidět Oskarovu sestru Lindu, čímž jsou představeny hlavní postavy. Oskar a Alex nejdříve vyráží do klubu Prázdno dodat Viktorovi zboží. Po cestě si povídají o Knize mrtvých – o tom co se děje s duší člověka po smrti. Což je velice zásadní rozhovor, neboť Oskara při předávání drog zastřelí na záchodě klubu Prázdno. Od tohoto momentu se odehrává hlavní část příběhu.
Mísí se v ní pohled Oskarovi duše na dění živých s postupně se objevujícími vzpomínkami na minulost. Zatímco úvodní část byla velmi věrně natočena z pohledu Oskarových očí, většina filmu využívá pohledu duše ze shora, doplněného o velmi dynamické přibližování se a oddalování. Celý film tak divák téměř nemá pevný pohled a klidný záběr, což doplněno noční atmosférou (jedinkrát je ve filmu náznak rána) plnou křiklavých neonů a všudypřítomným hlukem dotváří velmi urbanizovanou atmosféru celého filmu.
Otevřeně zobrazuje film sexualitu. Nepranýřováním sexu za peníze, zobrazením radosti z uspokojení – dává otazník nad rozkoš placenou a neplacenou. Ve vzpomínkách se dozvídáme o Oskarově fascinaci ženskými bradavkami, připomínající mu bezpečí z doby života jeho matky.
Ostatně rodina je dalším zásadním tématem filmu. Přesněji autonehoda, při které oba rodičové Oskara a Lindy zemřeli. Šok z pohledu na zohavené rodiče v automobilu – následuje dětský slib, že se sourozenci nikdy nerozdělí. Ostatně scény vzpomínek z dětství: autonehody, rozdělení sourozenců a dalších – patří k nejsilnějším a nejemotivnějším ve filmu. Většina emotivních scén se odehrála v minulosti, kdysi dávno a kdesi jinde – dává ovšem dobré vysvětlení pro odcizení přetrvávající do současnosti vedoucí k extrémním řešením. Právě Oskarova snaha sehnat peníze na letenku pro Lindu, snaha o znovushledání a znovunaplnění slibu, přivede Oskara k prodeji drog.
Příběh filmu se tak pomocí vzpomínek, drobných posunů v ději dotýká zásadních témat. Vnímání a radosti i šoku z prožitku. Rodině a kořenům našeho chování. Závislostem a útěkům. Sexualitě a biologické podstatě člověka – smrtí. A navíc se v něm duše cestuje přes světla, kdy celý obraz snad několik minut jen barevně bliká doprovázen podmanivou hudbou.

ENTER THE VOID (Trailer 2)
Režisér tedy využil velmi kontroverzní prostředí a postavy, které se nezdají být samoúčelné.Přijmeme-li naturalismus v zobrazování kontroverzních témat v kombinaci se značným prostorem pro barevné a hudební abstrakce, dávající drogový a meditativní rozměr – můžeme se po zhlédnutí filmu cítit jako po tripu, ze kterého je dost zajímavých zážitků a s řadou vedlejších těžko popsatelných účinků.

Vejdi do prázdna (Enter the Void)

Francie – Itálie – Německo, 2009, 155 min, distribuce Artcam
Scénář, režie a kamera Gaspar Noé, hudba Thomas Bangalter, hrají: Nathaniel Brown, Paz de la Huerta, Cyril Roy, Emily Alyn Lind, Jesse Kuhn, Olly Alexander, Masato Tanno.

Exit mobile version