Rubriky
Lednice a Břeclav

1) Bude alespoň „kolonáda“ architektonickou perlou? + odpověď

První, co většina návštěvníků Lednice uvidí při příjezdu do obce, bude komplex lázní. Je ovšem ona Perla skutečnou ozdobou Lednice? Rozšíření turistické sezóny díky lázním považuji za správný a strategický krok ve vývoji obce. Aktuální otázka ovšem zní: co dělat, aby plánovaný projekt tzv. „kolonády“ nebyl pro nás i další generace spíše kolosální architektonickou ostudu?

Současná podprůměrná podoba lázní v Lednici.
Lednice: novější budova Miroslava je ještě “povedenější” než Perla – více fotografií viz album.

Ani po přečtení článku architekta lázní ve Zpravodaji obce (příloha září 2011), se nepřestávám se divit, jak v UNESCO obci s unikátní architekturou mohlo vzniknout něco tak podprůměrného – opravdu není hlavní problém barevnost (jak se autor hájí), ale celková úroveň „architektury“. Zeptal jsem se v otevřeném dopise[1] pana starosty, jak došlo k výběru architekta. Odpověděl mi: „nyní realizovaná budova je věcí soukromé společnosti, nikoliv obce“. A to je asi ten problém.

Více fotek lázní v Lednici viz web-album.

Chápu, že příprava dotací je nadmíru komplikovaná činnost a obdivuju vedení obce, kolik toho zvládlo. V posledních letech jsem viděl opravdu velké množství měst a obcí a velký počet získaných dotací vypovídá dost o snaze lednické radnice. Přesto si myslím, že někde zaslechnuté přirovnání lázeňské budovy k „zadnímu vjezdu do supermarketu“ se hodí více než název Perla. Budova Miroslava je ještě horší, třebaže je alespoň lépe schovaná za zahradní úpravou.

A šlo by to mnohem lépe. Město s nejlepší moderní architekturou v naší republice je také na seznamu UNESCO: Litomyšl. Příkladem úžasného výsledku je krásná stavba autobusového nádraží s parčíkem a obchodem, které financovala  – ano, je to možné – soukromá společnost Billa! Litomyšlská radnice totiž dala zájemci tvrdé podmínky a na výběr z městem doporučených architektů. Jak píšou písečtí radní, kteří navštívili Litomyšl: „A Billa svůj dům ukazuje jako příkladné řešení na letácích a nevadí ji, že nesměla použít ani svoje vývěsní logo s otáčející se žlutou taškou.“[2]

Autobusové nádraží a obchod v Litomyšli.
Litomyšl: nákupní dům zaplatil výstavbu autobusového nádraží i parku!

Vracím se tedy k otázce: co dělat, aby plánovaná kolonáda amfiteátr (představené ve  Zpravodaji ze září 2011) a amfiteátr byly hodnotným příspěvkem k jedinečné architektuře Lednice a ne další ostudou? Sám to nevím, ptám se proto pana starosty, ptám se vedení obce i opozice, ptám se občanů. Protože mě zajímá i názor odborníků, posílám dopis i Komoře architektů (ředitelce Kanceláře ČKA Ing. Tamaře Čuříkové) a na Facebookovou stránku pořadu Gebrian versus.

Reakce členů zastupitelstva i občanů bych si rád přečetl na stránkách Zpravodaje, aby se tak důležité diskuze mohli účastnit všichni občané Lednice. Pokud chcete napsat něco přímo mě, využijte e-mailovou adresu neup@neup.eu nebo komentujte internetovou verzi článku na adrese: www.neup.eu/lazenska-architektura-lednice

Petr Neugebauer


Foto lázní Petr Neugebauer; foto z Litomyšle pochází z http://rozvedena.blokuje.cz/862399-jicin-promena-zamecke-zahrady-php)
[1] https://www.neup.eu/dopis-starostovy-lednice2
[2] http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/priklad-litomysl-%E2%80%93-cesta-k-lepsimu-mestu-/1408/

Reakce ve Zpravodaji

Můj článek vyšel v listopadovém Lednickém zpravodaji ve zkrácené podobě – nascanovanou stránku si můžete prohlédnout zde . Dovolím si sem vložit přímo text odpovědi:

Odpověď: Architektura nové lázeňské zóny v Lednici.

“Když se řekne Lázně Lednice, dnes již můžeme hrdě říci, že lázně do Lednice patří. Jasně to vyplývá z názoru klientů, kteří říkají, že: „lázně v Lednici jsou milé svým uchopitelným lidským měřítkem”. Za poměrně krátkou dobu fungování si svou velmi dobrou péčí o klienty získaly oblibu na jižní Moravě i v celé ČR. Již v roce 2011, tedy po 4,5 letech provozu, přivítaly stotisícího návštěvníka. Sdružení českých spotřebitelů udělilo Lázním Lednice, lázeňskému domu Perla, pro rok 2011-2012 cenu „Spokojený zákazník”. Není snad nutné neustále snižovat vážnost a oblíbenost tohoto zařízení místními „odbornými” polemikami nad moderní architekturou. Ti, kteří se snaží o získání kreditu tohoto zařízení dobrou a kvalitní prací a přístupem ke klientům, si to rozhodně nezaslouží.

Není snad nutné neustále snižovat vážnost a oblíbenost tohoto zařízení místními „odbornými” polemikami nad moderní architekturou.

Architektonický návrh připravované kolonády je dílem moderním. Vodící myšlenkou celého návrhu je tvar vlny, který symbolizuje jižní Moravu. Jeho snahou je respektovat stávající urbanistickou strukturu okolní zástavby, nenarušit výškové členění lokality, doplnit chybějící propojení stávajících budov s ulicí Slovácká, zámeckým parkem a náměstím. Architektonický návrh používá tradiční přírodní materiály, jako jsou dřevo, kámen, kov. Tvar kolonády s promenádou je limitován složitými majetkoprávními vztahy této lokality. Ale i navzdory tornu je promenáda oživená třemi vodními prvky, které kolem sebe vytváří prostor pro odpočinek a relaxaci. Budoucí plánovaná zástavba logicky naváže na připravovanou promenádu s kolonádou. Věříme, že kvalitu architektury a funkčnost díla si jistě časem oblíbí její uživatelé. Snahou všech, kteří se na rozvíjení myšlenky lázeňství v Lednici podílí, je prosperita a udržitelný rozvoj. (Ing. arch. Regína Kubrická. Bc. Alena Ďurišová)”

Tato odpověď samozřejmě vyžaduje mou reakci. Napíšu další článek – především chci dokázat, že se nejedná jen o můj “neodborou” polemiku. Zároveň jsem překvapen, že nějaká podoba kolonády již byla schválena! Zajímalo by mě – kdy byla schválena, jak, a jak o rozhodnutí byli informování občané? (Snad ne jen na zasedání zastupitelstva ve čtvrtek v 17h). Dá se ještě něco dělat, abychom nestavěli další ostudu?

Reakce architektů

K mému velkému štěstí mi během hodiny (!) odpověděl v současnosti asi nejznámější kritik architektury v ČR – Adam Gebrian (viz pořad na Radiu Wawe, či videa na Streamu či diskuze  Facebooku):

Hodnocení nejznámějšího současného kritika architektury v ČR Adama Gebriana.

Další reakce od českobudějovického architekta Mirka Vodáka:

Další reakce: Ing. arch. Mirek Vodák – architekt (Č.Budějovice)

Architektonický rozbor neduhů architektury lázní od studentky architektury se zaměřením na průzkum a obnovu památek Aleny Rákosníkové:

Architektonický rozbor neduhů lázní od Aleny Rákosníkové

Reakce Facebookové stránky věnující se kritice české architektury:

Zdrcující reakce archwars

Volná skupina architektů Archwerk odpověděla takto:

“…mimo mantinely toho, co se může architekturou nazávat.”

Zlínské komunitě architektů je Lednice líto:

“Je nám Lednice líto, nicméně vždy se dá věřit, že to za 20 let bude rekonstruovat někdo osvícenější…”

A reakce architekty Idy Čapounové, ze stránek Městské zásahy Jablonec:

“… z dostupných fotek je lázeňský komplex příkladem promarněné šance vytvořit kvalitní architekturu.”

A dál?

 

Autor: Petr Neugebauer

Neugebauer Petr: zkrátka NeuP.

Web dnes slouzi jako rozcestnik a archiv referatu z mezinarodních teritoriálních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Navic obsahuje clanky o lokálnímu dění v Lednici a Břeclavi i republikové politice.

Leave a Reply