Adamová: K historii evropského federalismu – minirecenze

Adamová, Karolína. K historii evropského federalismu. (Praha: Karolinum, vydavatelství Univerzity Karlovy, 1997) 110 str.
Publikace K historii evropského federalismu se věnuje vývoji, který předcházel ustavení federalistické státní formy v současném slova smyslu. Autorka je profesorkou na Právnické fakultě Karlovy univerzity a v textu užívá kromě převládajícího historiografického i právní pohled.

Pomocí příkladů fungování landfrídů, Hanzy, Švýcarské konfederace, Utrechtské unie a Svaté říše římské je vysvětleno dobové chápání pojmů jako např. suverenita. Autorka sumarizuje vývoj předchůdců současného federalismu, porovnává univerzalistické myšlenky Bodoniho s Althusiovou teorií regionálního výkonu moci. Následně Althusiovy myšlenky srovnává s textem České konfederace a přibližuje tím myšlenkové prostředí 16. století. Poukázáním na vývoj Svaté říše římské se dostává k myšlenkám Huga a Leibnitze a jejich v podstatě modernímu vnímání pojmu federace v 17. století.

Hned v úvodu autorka představuje historické kořeny federalismu. Vlastní text práce se skládá z 18 krátkých tematických kapitol. Text je dostatečně strukturován, tudíž se čtenář snadno orientuje v jednotlivých tématech, která na sebe většinou tematicky navazují. Na konci každé kapitoly se nachází poznámkový aparát odkazující dostatečně i na zahraniční zdroje. Publikace neobsahuje žádnou obrazovou přílohu, ta však vzhledem k tématu není potřebná. Naopak bohaté jsou seznamy s vybranými použitými prameny a vybranou použitou literaturou.

V úvodu autorka stručně charakterizuje různé podoby starověkých konfederací a federací z celého světa. Na každém území měly tyto státní formy jiný název a funkci, čímž je naznačena zásadní problematika práce, kterou je rozdílná terminologie komplikující zkoumání tématu. Na příkladech starověkých řeckých spolků je představena různorodost jednotlivých seskupení – a to již na malém území starověkého Řecka. V úvodu je také vymezeno stěžejní období a téma práce, kterou je otázka změny ve vnímání „složených států“ především v průběhu 16. a 17. století.

[singlepic id=82 w=320 h=240 float=center]

Vlastní obsah práce propojuje několik tematických okruhů, které se prolínají a navazují na sebe.
První okruh je vymezení pojmů v současnosti považovaných za jednoznačné, u kterých se ovšem v průběhu staletí složitě vyvíjelo jejich chápání. Nutnost ujasnit používanou terminologii se vrací v průběhu celé publikace. Prvním takovým termínem je ústava, k jasnému vymezení pojmu došlo v 17. století. Podobně až se změnou vnímání státu v průběhu 16. a 17. století došlo po téměř čtyřech stech letech k přehodnocení pojmu (kon)federace.Dále autorka na příkladu několika státních útvarů charakterizuje aplikaci termínů dříve definovaných. Například u landfrídů nevznikaly v dostatečné míře společné orgány, a proto docházelo k jen omezené spolupráci ve srovnání s konfederacemi. Autorka porovnává především právní aspekty Hanzy, Švýcarské konfederace a Utrechtské unie.

Osobnost, která se spolupodílela na formování dvou posledně zmiňovaných států, je dalším okruhem recenzované práce: Althusius, považovaný za zakladatele teorie federalismu. Dle autorky Althusius vyhraněním se vůči Bodinovi položil základy širšího pojetí federalismu. Následně jsou porovnány myšlenky tohoto filozofa s textem České konfederace, která patří mezi další zásadní tematické okruhy práce.

Poslední tematický okruh se věnuje Svaté říší římské. Autorka si myslí, že další vývoj v chápání federalismu umožnil posun ve vnímání Říše – od lpění na unitárním celku směrem k uznání teritoriálních center. Uvažování L. Huga a G. W. Leibnize rozvádějící teorii o státech, které nejsou ani zcela plnoprávnými státy a přitom jsou v pevnějším spojení než aliance, pak vedly dle autorky k plnému pochopení principů federace.

Publikace dlouhá 110 stran představuje stručně a jasně historický vývoj vnímání federalismu v Evropě a to do 17. století, kdy došlo k vymezení termínu v podstatě současném slova smyslu. Díky množství odkazů na prameny a literaturu může být určitě přínosem i pro odborníky.

Napsat komentář