Konec liberálního úspěchu a limity přímé demokracie? Příčiny a důsledky švýcarské iniciativy „Proti masovému přistěhovalectví“

Těsné přijetí iniciativy „Proti masovému přistěhovalectví“ ve Švýcarsku vyvolalo vlnu reakcí v celé Evropě. Jejím cílem je totiž omezení svobody pohybu osob, na kterých je založena evropská integrace. Švýcarsko sice není členem EU, ale doposud mělo přístup na jednotný trh EU díky tzv. bilaterálním smlouvám, které jsou nyní ohroženy. Stalo se Švýcarsko obětí vlastního ekonomického úspěchu? Nebo se politici nedokázali vysvětlit fungování migrace? A jaké jsou důsledky rozhodnutí pro Švýcarsko?

Pokračovat ve čtení “Konec liberálního úspěchu a limity přímé demokracie? Příčiny a důsledky švýcarské iniciativy „Proti masovému přistěhovalectví“”

Kann die Tschechische Philosophie eine Zentrale Position gewinnen?

Hier ist meine Reaktion auf die Diskussion im Rahmen des Seminars “Jan Patočka: Phänomenologie, Dissidenz & Geschichtsphilosophie” von Prof. Josette Baer an der Uni Zürich. Was hat Tschechische Nationalphilosophie mit der Deutsche Philosophie zu tun und wie kann sie eine zentrale Position gewinnen? Es ist Reaktion auf Patočka’s Text:

Jan Patočka, „Der Versuch einer tschechischen Nationalphilosophie und sein Scheitern“, in Schriften zur tschechischen Kultur und Gesichte (Stuttgart: Kletta Cotta, 1992), 262-291.

Ich habe den Teil des Textes über die Baltazar Oertli und Claire Plassard gesprochen haben gelesen. Es geht um folgenden Absatz auf Seite 285:

Pokračovat ve čtení “Kann die Tschechische Philosophie eine Zentrale Position gewinnen?”

Boundaries of Justice: Beitz‘s Global Justice

Presentation for a Master Seminar in Political Sciences “Theories of Justice and Distributive Conflict in Capitalist Democracies” on University of Zurich, based on text:

BEITZ, Charles (1999). Political Theory and International Relations. Princeton: Princeton University Press, pp. 127-176.

Handout

Beitz suggest that Rawl’s Theory of Justice should be used on international level. He argues, that under the veil of ignorance “the parties of the international original position would view the natural distribution of resources as morally arbitrary. … Therefore, the parties would think that resources (or the benefits derived from them) should be subject to redistribution under a resource redistribution principle.” (Beitz 1999: 138).

He further writes that cooperation in the current situation of international relations (globalisation) denies the presumption of nation-state self-sufficiency and creates benefits and costs, which would not exist in the absence of international cooperation. Therefore international relations resemble domestic society in aspects relevant to justification of domestic social justice and “the role of a principle of [global] distributive justice, then, would be to specify what a fair distribution of those benefits and burdens would be like.” (Beitz 1999: 152, text in brackets mine). Pokračovat ve čtení “Boundaries of Justice: Beitz‘s Global Justice”

Média a občané 2.0 – esej

Esej do předmětu Občanská společnost – vyučoval Mgr. Jakub Franěk, Ph.D., na Institut politologických studií FSV UK, letní semestr 2012/2013

Úvod

Zabýváme-li se tématem občanské společnosti v současnosti, musíme se nutně věnovat i tématu internetu. Ten zásadně ovlivnil hlavní nástroj veřejné komunikace – média a umožnil tak posílení role občanů. Proto se má práce jmenuje „Média a občané 2.0“.

Před dvěma roky jsem četl speciální přílohu The Economist s názvem „Back to the coffee house“. Při čtení Strukturální přeměny veřejnosti Jürgena Habermase jsem si na tuto přílohu musel nutně vzpomenout. Podle The Economist se vracíme do kaváren typických před 300 lety, kdy se informace přenášely ústně, dopisy nebo pamflety. Tento systém byl nahrazen masovými médii. Jeho počátek autoři datují o něco dříve než Habermas a dokonce určují i přesné datum – rok 1833. Tehdy začal vycházet newyorský Sun, který se zaměřil na masové publikum – snížil cenu díky reklamnímu prostoru a díky tomu získal třikrát větší objem než dříve nejlépe prodávané noviny ve Spojených státech.[1] Ať už se datování přechodu liší o 50 let, je jisté, že koncem 19. století dochází k prosazení jednosměrné komunikace od média k čtenářovi, později i posluchači a divákovi v případě rádia a televize. Důležitou roli hrají příjmy z reklamy a přivlastnění si médií státem, politickými organizacemi a ekonomickými zájmy.
Pokračovat ve čtení “Média a občané 2.0 – esej”

Havels grüne Wurzeln in seiner Essay „Hamlets Frage“

Können wir Havels grüne Affiliation in seinem juvenilen Essay erkennen? Wie wichtig war die Natur für ihn? Können wir einen Zusammenhang mit seiner späteren Unterstützung für die Grüne Partei erkennen? Pokračovat ve čtení “Havels grüne Wurzeln in seiner Essay „Hamlets Frage“”