Courland colonization

A smallest state which ever had colonies – was Courland, today part of Latvia. Here is Honza Neugebauer’s text made on Erasmus in Riga:

Pokračovat ve čtení “Courland colonization”

Esej: Rakousko – spoluviník či oběť druhé světové války?

Esej, která byla součástí teritoriální zkoušky z dějin německy mluvících zemí na IMS FSV UK, 2. ročník 10/2011. Získala 59 z 70 bodů.

Úvod

Hrůzy války se lidé vždy snaží ospravedlnit určením viny – viníka a oběti. Když je „ten druhý“ zlý, pak já jsem dobrý a nevinný. Díky tomuto psychologizujícímu pohledu můžeme pochopit otázku eseje. Mou tezí je, že Rakousko bylo označeno za první oběť především z politických důvodů. V eseji chci poukázat na propojení otázky viny se samotným Rakušanstvím – tedy velmi mladou a tudíž i málo kritickou národní identitou. Pokračovat ve čtení “Esej: Rakousko – spoluviník či oběť druhé světové války?”

Wilsonových Čtrnáct bodů a Společnost národů – referát

Referát k semináři Dějiny USA vedeném dr. Andělem. Absolvovaném v 2. ročníku MTS IMS FSV UK, letním semestru.

Úvod

První světová válka započala v Evropě a jednalo se především o válku tohoto kontinentu, třebaže skrz kolonie do ní byla zatažena většina světa. Tzv. Velká válka byla ukončena za zásadního přispění USA, které se tímtoetablovaly jako světová velmoc.

Pokračovat ve čtení “Wilsonových Čtrnáct bodů a Společnost národů – referát”

Nacistické reformy – referát

Referát k semináři dějin německy mluvících zemí vedeném dr. Nigrinem. Absolvovaném v 2. ročníku MTS IMS FSV UK, letním semestru. Aktualizovaná a odeslaná verze. Handout a prezentace na konci.

Jaké proměny ve struktuře a řízení státu a ekonomiky nastaly po nástupu nacistů k moci?

Nacismus vynesly k moci problémy jako hospodářská krize, nepopularita Výmarské republiky a demokratického zřízení obecně. Pokračovat ve čtení “Nacistické reformy – referát”

Finské národní hnutí – referát

Referát na 3 normostrany a stranu o literatuře. Aktualizovaná, ovšem doposud neschválená verze.

Cílem této referátu je stručně představit Finské národní hnutí. A to především z pohledu Hrochovy klasifikace, ze které při studiu nacionalismu ve středo- a jihovýchodní Evropě vycházíme. Tato klasifikace se nejlépe hodí pro sledování národních hnutí nestátních (nedominantních) národů, jakým byli i Finové – ať už vůči Švédům či Rusům. Pokračovat ve čtení “Finské národní hnutí – referát”