Rubriky
referáty z VŠ

Wilsonových Čtrnáct bodů a Společnost národů – referát

Referát k semináři Dějiny USA vedeném dr. Andělem. Absolvovaném v 2. ročníku MTS IMS FSV UK, letním semestru.

Úvod

První světová válka započala v Evropě a jednalo se především o válku tohoto kontinentu, třebaže skrz kolonie do ní byla zatažena většina světa. Tzv. Velká válka byla ukončena za zásadního přispění USA, které se tímtoetablovaly jako světová velmoc.

Paradoxně ač byly strůjcem ukončení války a poválečného systému, samy se neúčastnily jeho hlavního prvku – Společnosti národů. V tomto referátu přiblížím Čtrnáct Wilsonových bodů a postoj USA k Společnosti národů.

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona

Přestože k přímé vojenské akci se USA dostaly až v půli roku 1918, již od podzimu roku 1917 ovlivňovali US válku zásobováním dohodových armád. Na neschopnost evropských mocností prezentovat před veřejností představu o ukončení konfliktu, reagoval prezident Wilson. Sestavil společně s týmem odborníků na mezinárodní právo tzv. Čtrnáct Wilsonových bodů, které předložil na společném zasedání sněmovny reprezentantů a senátu dne 8. 1. 1918.

Prvních pět bodů se týkalo zásad poválečné spolupráce:

1) Evropskou „tajnou“ diplomacii měla nahradit „otevřená“ diplomacie.
2) Měl být uplatněna naprostá svoboda plavby v mezinárodních vodách a právo rovného přístupu ke světovým zdrojům surovin.
3) Liberální světový obchodní systém měl vzniknout odbouráváním obchodních bariér.
4) Národy světa se měly zapojit do procesu celosvětového odzbrojení.
5) Otázky kolonií měly být řešeny zodpovědně a nestranně, s ohledem na domorodé obyvatelstvo.

Dalších osm bodů se věnovalo ústředním mocnostem. Wilson nežádal jen vyklizení okupovaných území, ale i změnu přístupu k národům v mnohonárodnostních říších. Poválečný svět měl být uspořádán na principu sebeurčení národů a vzniku etnických hranic:

6) Vyklizení okupovaných území Ruska.
7) Obnovení nezávislost Belgie.
8) Francie získá zpět předválečné území a připojí Alsasko-Lotrinsko.
9) Hranice Itálie mají odrážet etnické hranice.
10) Národy Rakouska-Uherska mají získat autonomii.
11) Vyklizení území Rumunska, Srbska a Černé Hory. Srbsko mělo dostat přístupu k moři.
12) Neturecké národy v rámci Osmanské říše mají právo vlastního rozvoje. Svobodná plavba Bosporem a Dardanelami.
13) Vznik Polska s přístupem k Baltskému moři.

Woodrow Wilson's Speech in Congress: January 8, 1918.
Řeč Woodrow Wilsona v Kongresu: 8. ledna 1918.

Čtrnáctý bod: Společnost národů

Poslední bod završoval Wilson svůj koncept návrhem na založení Společnosti národů, která by garantovala mezinárodní právo, územní nedotknutelnost a politickou nezávislost členských států. Společnost národů zaváděla princip rovnosti, protože nečinila rozdílu mezi malými a velkými státy.

Wilson považoval mírovou konferenci v Paříži za možnost prosadit svou představu poválečného uspořádání. Zatímco byl v Paříži vítán nadšeně, doma zvítězili ve volbách do kongresu republikáni. Wilsonův návrh, že by – po vyčerpání všech možností nátlaků mohla rada s pěti stálými členy (Británie, Francie, Itálie, Japonsko a USA) a dalšími čtyřmi nestálými členy – i vojensky zasáhnout, vyvolala pobouřenou reakci. Tento návrh rezolutně odmítli přední republikánští politici. Stále vlivný Theodor Roosevelt odmítal členství v organizaci, která by nutila USA jednat mimo jejich vlastní zájmy. Wilson proto možnost vojenské intervence vyloučil z Paktu SN, což vedlo k pozdější nevynutitelnosti práva a neúčinnosti celé Společnosti národů.

Americká veřejnost, pod vlivem tisku – velebícím Wilsona jako mírotvůrce, dokument přijala. Wilson tak vložil naději do následujících voleb, které by změnou složení zákonodárného sboru umožnily ratifikaci dokumentu. Během kampaně se však zdravotně zhroutil a zbytek prezidentského úřadu dožil jako invalida mimo politické dění.

Ztrátu vítězného nadšení poznamenaly nejen diskuze ohledně členství v SN, ale i změna ekonomické situace. Přechod na mírovou výrobu byl hladký, díky obrovské poptávce válkou zničené Evropy. Ovšem to vedlo i k zdražování výrobků, což se projevilo nárůstem stávkového a rasového hnutí. Nenávist vůči Německu se obrátila proti bolševismu, což vyvrcholilo v několika silně znepokojujících excesech. Trvalejší charakter měla obnova ku-klux-klanu, vydání protievolučních zákonů nebo zavedení prohibice. Ač nastala v Americe konzumní zlatá dvacátá léta, byla provázena nemálo sociálně-politicko patologickými jevy.

Ne vše ze Čtrnácti bodů se podařilo po válce prosadit, např. režim svobodného obchodu. Ostatně už během války musel Wilson pod tlakem okolností i evropských spojenců některé ze svých zásad změnit: například od jara 1918 nebyla cílem Dohody autonomie národů Rakouska-Uherska, nýbrž jejich sebeurčení. Spojené státy se nakonec nestaly členem Společnosti národů, kterou samy iniciovaly a vrátily se k politice izolacionalismu, třebaže byly s Evropou provázány více než kdy předtím. Přesto dodnes představuje Čtrnáct bodů jeden ze základních dokumentů mezinárodní.

Závěr

V tomto referátu jsem představil obsah všech čtrnácti bodů Wilsonova prohlášení, které definovaly představy USA o poválečném uspořádání. Myšlenky dokumentu postupně přijali dohodoví spojenci. Tento dokument byl zásadní i pro mezinárodní politiku a právo – prosazoval idealistickou představou o rovnosti, svobodě a demokracii. V USA došlo k vítězství republikánů a izolacionalismu. Samotné Spojené státy se neúčastnily vytvořené Společnosti národů. Společnosti národů se bez možnosti vojensky zasáhnout ukázala v meziválečném období příliš slabou – svou činnost oficiálně ukončila 19. 4. 1946. I tak na jejích základech vznikla po druhé světové válce dodnes fungující OSN.

Zdroje

  • Pečenka, Marek, a Luňák, Petr a kolektiv. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1999.
  • Raková, Svatva, a Opatrný, Josef. USA. Praha: Libri, 2003.
  • Tindall, George B., a Shi, David E. Dějiny USA. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1994.
  • Obrázek: Wikipedia, http://en.wikipedia.org/wiki/Fourteen_Points, 1. 4. 2011.

Autor: Petr Neugebauer

Neugebauer Petr: zkrátka NeuP.

Web dnes slouzi jako rozcestnik a archiv referatu z mezinarodních teritoriálních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Navic obsahuje clanky o lokálnímu dění v Lednici a Břeclavi i republikové politice.

Leave a Reply